Sokolové fungují již 155 let

Právě 16. února 2017 to bude 160 let od první ustavující schůze Sokola. Ta se odehrála v Praze dne 16. února 1862. U zrodu jedné z nejstarších tělocvičných organizací v Evropě stály významné osobnosti českého dění včetně známých Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera.

Tyrš po založení organizace vytvořil české tělocvičné názvosloví a v letech 1868–1871 navázal českou tělocvičnou soustavou. Ta byla vydána v roce 1873 v díle „Základové tělocviku”. V té době byl cílem zakladatelů Sokola fyzický a morální růst českého národa.

O několik let později se konala dne 18. června 1882 na Střeleckém ostrově „Jubilejní slavnost Sokola Pražského“, jejíž součástí byl i průvod Prahou. Tato oslava se stala díky širokému ohlasu veřejnosti předlohou pro první Všesokolské slety.

Tyršův a Fügnerův Sokol se stal v roce 1908 vzorem pro katolickou tělovýchovnou jednotu Orel. Další konkurencí a rivaly Sokolů se stali skauti, od kterých se v roce 1926 názorově oddělilo organizace Spartakovi skauti práce. Mezi další již přátelské spolky se řadí i agrární Selská jízda či dělnická tělovýchovná jednota DTJ. Ta dosáhla roku 1919 počtu 900 jednot a 122 000 členů.

Zprvu nenápadný spolek, který se inspiroval německými turnerskými spolky, se během několika desetiletí projevil v široké škále odvětví naší kultury a společenských hnutí. Toto hnutí, které v tuzemsku nemá obdoby, se stalo hybnou silou českých legií pro boj za samostatný stát. Po jeho vzniku se stal dokonce státotvornou organizací. Vzhledem k budovatelské činnosti činovníků Sokola byl odboj za období protektorátu ten nejpropracovanější a Sokolové byli pro nacisty terčem likvidace. Vrcholu Sokol dosáhl v období při 2. světové válce, kdy před likvidací komunisty dosáhl roku 1948 počtu 1,5 milionů členů.

Sokolská organizace se začala šířit i za našimi hranicemi po ostatních státech Evropy i světa, kde reprezentovalo naše Československo. To udržovalo i diplomatické vazby. Jedním z představitelů byl jugoslavský král Petr II. člen Sokola.

Sokolové se účastnili i mnohých mezinárodních soutěží a olympiád. Zde excelovali v gymnastice, kde Československá obec sokolská měla pověření pro přípravu olympijských týmů. Dalšími sporty, které podporoval, Sokol byl třeba volejbal, basketbal nebo i ragby.

Po roce 1948, kdy se odehrál na delší dobu poslední sokolský slet, těžila z bohatství Sokola sjednocená tělovýchova. Ta pod taktovkou komunistů slety nahradila tzv. spartakiádami. Ty ale nebyly úplnou novinkou. První byla uspořádaná již roku 1921 levicově smýšlející odnoží dělnických tělovýchovných jednot.
Mezi významné členy sokola se řadí spousty osobností. Mezi nimi můžeme znát Jan Evangelistu Purkyně, Josefa Mánese, Mikoláše Aleše, Josefa Suka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Františka Drtikolu, Miladu Horákovou a mohli bychom pokračovat. Roku 1882 se stal po příchodu do Prahy aktivním členem Sokola také Tomáš Garrigue Masaryk.

Historie České obce sokolské je samozřejmě bohatší a toto byl jen takový výčet.

Sokolové slaví v roce 2017 jíž 155 let od založení.
Sokolové slaví v roce 2017 jíž 155 let od založení.

I když právě v roce 2017 slaví Sokol 155 let od založení, hlavní oslavy nás čekají v roce 2018, kdy uplyne 100 let od vzniku republiky nebo kdy se uskuteční XVI. všesokolský slet. Též bude tematizována také sokolská architektura a sokolské prapory.

Vy se můžete podívat také na Více od tohoto autora

Leave A Reply

Your email address will not be published.